Scénograf a sklář Ricardo Hoineff je muž s pestrobarevným životním příběhem. Narodil se v Riu de Janeiru. V židovské rodině. Na začátku 90. let sbalil kufr a odletěl na blind do Prahy. Vystudoval scénografii na DAMU a stal se z něj respektovaný tvůrce televizních znělek od Občanského juda až po StarDance. Ve čtyřiceti ale viděl v Novém Boru při práci skláře. A zamiloval se. Do skla. A začal znovu chodit do školy. Dnes tvoří umělecké sklo vlastní metodou. „Scénografie je teď a tady. Sklo je napořád.“ Navštívit jeho ateliér je trochu jiný zážitek než se procházet galerií. Uvidíte nejen hotová umělecká díla, ale také jak a kde se tvoří, nakouknete do života sklářského výtvarníka. Ateliér je v přízemí moderní roubenky, která byla v roce 2016 postavená v souladu s místní architekturou dřevěných chalup v malebné vesničce Slunečná. Ateliér je vybaven velkou pecí na fusing, což je technika spojována většinou s dekoračními a užitkovými kousky. U nich ale návštěvník uvidí něco navíc, někdy i samotný proces lehání, podle toho, co se zrovna vytváří. U vlastnoručně upražené kávy Ricardo rád povypráví o technice, svůj příběh, o skle, o regionu a jak je tu krásně, prostě jako navštívit kamaráda doma. Se svými návštěvami může bez problémů kromě češtiny komunikovat také v portugalštině, angličtině či španělštině.
Pan Vydra z Nového Boru se zabývá dekorováním českého skla sklářskou technikou zvanou rytí. Jednotlivé dekory jsou vyrývány rycími kolečky do povrchu skla. Kolečka jsou různých velikostí, tvarů a z různých materiálů podle druhu daného dekorem. Vše je prováděno na ryteckém stroji. Dekory se liší podle tvaru a velikosti používaného skla nebo podle přání zákazníka. Rytí skla je jednou z dekorativních technik sklářství a počátky této techniky sahají až do 13. století. Vznikla původně jako jedna z přidružených technik zdobení a broušení kamene, hlavně v oblasti Turnovska a Českého ráje. Po vzniku a rozvoji sklářství v Čechách byla přejata jako jedna z dekorativních technik také pro zpracování skla. Počátky sklářství v regionu Lužických hor sahají do poloviny 13. století. V období baroka se technika rytí skla nebo také zdobení čirého skla takzvanou řezbou dostává do popředí a během třicetileté války se začíná oddělovat od hutní prvovýroby a stává se domácí řemeslnou prací. V druhé polovině 17. století pak dochází k postupnému vzniku cechovních sdružení zušlechťovatelů skla a rytí je jedním z nich. Dodnes je technika rytí skla jednou z nejodbornějších a nejnáročnějších technik zpracování skla.
Vítejte ve sklářské dílně V Záhoří . Jsme malá rodinná firma, která se nachází uprostřed krásné přírody v CHKO Jizerské hory. V naší rodině jsme již třetí generací sklářů , která se věnuje ručnímu zpracování skla . Využíváme k tomu techniku, která vznikla na železnobrodsku počátkem minulého století a stala se pro náš kraj tradiční. Jedná se o zpracování skleněných tyček u sklářského kahanu . Tímto způsobem v naší dílně vznikají skleněné figurky, přívěšky, náušnice a originální autorské šperky . K jejich výrobě používáme skleněné tyčky, které se rovněž vyrábějí v Jizerských horách. Zájemci mohou naši dílnu navštívit, zhlédnout ukázku výroby a odvážnější si i práci u kahanu vyzkoušet. Pro ty, kterým toto řemeslo učaruje, máme připravené kurzy , ve kterých si mohou jednotlivé techniky osvojit. Kdo nechce tvořit u kahanu, ale touží po tom si něco vyrobit, může navštívit naši tvořivou dílnu . Ta je určená dětem i dospělým. K dispozici je vám zde celá řada sklářských a bižuterních technik, díky kterým si můžete vyrobit vlastní náramek, náušnice, přívěšek či nějakou složitější ozdobu . Technikou gravírování a malování skla si můžete ozdobit skleníčku nebo vánoční ozdobu. Další z možností je technika jednoduchých vitráží – Tiffany .
Po celý svůj život se zabývám tvůrčí činností a malováním. Při studiu na SUPŠS v Železném Brodě mi „zarostlo pod kůži“ samozřejmě sklo. V roce 1997 jsem si pořídila živnostenský list a vytvářím umělecké repliky lidové podmalby na skle. Malba na zadní straně skla – podmalba – byla známa již ve středověké Itálii, kde se tímto způsobem doplňovaly zlatnické práce a miniatury. Jako samostatné řemeslo se zrodila v západní Evropě na konci 16. století. Zpočátku se jednalo zejména o zhotovování podmaleb s náboženskými náměty, které se v selských jizbách zavěšovaly mírně nakloněné nad stolem v rohu místnosti v tzv. svatém koutě. Již ve druhé polovině 18. století se však podmaleb užívalo i jako domovních znamení a uplatňovaly se též světské motivy. Kompletní výrobek je ručně malovaný obrázek různé velikosti, která odpovídá přiměřeně velikosti původního originálu, případně přání zákazníka. Skládá se z tenké tabulky skla, kartonového pozadí a dřevěného rámečku, který je též vyhotovený ručně a namořený do odstínu, který požaduje zákazník. Výsledný obrázek je zrcadlově obrácen oproti předloze, stejně jako je „obrácen“ technologický postup malby oproti malbě „běžné“ (od detailů k větším plochám, a pozadí od světlých k tmavým barvám). Motivy náboženské i světské maluji olejovými barvami. Dělá mi radost, když má zákazník a budoucí majitel mé produkce z obrázků hřejivý pocit…
Sběratelská vášeň, která přerostla až ve výrobu šperků z drahých kamenů a polodrahokamů z Jizerských hor a Českého ráje. Petr Blahout od mala sbíral kameny, minerály a z koníčku po čase vyplynula tvorba šperků. Když už měl doma tolik kamenů, že již nebylo možné jejich sbírku rozšiřovat, našel jim další uplatnění. Jako úplný amatér a samouk, pro kterého byly kameny doposud pouhou sběratelskou vášní, se začal vzdělávat, objíždět jarmarky a ke svému překvapení zjistil, že je o jeho kameny a šperky opravdový zájem. Zcela přirozenou cestou tak dospěl k výrobě a prodeji své tvorby. Později se Petr Blahout začal více zajímat také o stříbro, leccos se naučil a díky své píli tak nyní dokáže zakomponovat tento drahý kov do svých originálních doplňků. Kameny a šperky mohou být osazeny právě ve stříbře, ale také v kůži či dřevě. Přesvědčit se můžete na vlastní oči, návštěva je u pana Blahouta vždy vítána.
Skleněné perle se v Jizerských horách vyrábějí po mnoho let. Ve vlastní dílně v malebné obci Vlastiboř se výrobou skleněných perlí nejrůznějších tvarů , z tradičních sklářských tyčí zabývám od roku 2002. K výrobě perlí jsem se dostal náhodou, když jsem si svépomocí postavil lisovací stroj s představou následného prodeje. Jakmile byl lisovací stroj hotov, řekl jsem si, že ho vyzkouším. A jak to tak bývá, k žádnému prodeji nakonec nedošlo. Zatopil jsem v peci a začal postupně lisovat korálky. Na onom svépomocí zrekonstruovaném stroji lisuji korálky do dnešních dnů. Pro mačkání využívám jak strojní Maturovo, tak ruční Kopalovo mačkadlo. Takto vyrobené perle prodávám na vybraných akcích během roku, kde mne mohou zákazníci vidět při předvádění výroby lisovaných perlí pod širým nebem s mobilní pecí a Kopalovým mačkadlem. Zákazníci si naše skleněné korálky mohou koupit přímo na těchto trzích a jarmarcích nebo po předchozí domluvě přímo v místě naší provozovny.
Pan Petr Klíma z Huntířova se zabývá ruční prací se dřevem a kovařinou. Při práci často využívá staré postupy a technologie a klade důraz na použití pouze přírodních materiálů. Vyrábí ručně štípaný modřínový šindel. Dělá též repliky historických luků a šípy s kovanými hroty. Jedním z výrobků jsou i řezbářské nože, u nichž je možnost vybrat si střenku z různých druhů dřev a různé tvary čepele. Nože můžete zakoupit jednotlivě i jako celou sadu.
Jizerský sýr od pana Zemana z Liberce, ten už se věru nemusí více představovat. Je to již tradiční stálice zdejších trhů a jarmarků . Výrobu v posledních letech převzal syn Jan, na postupu výroby a kvalitě se však pranic nezměnilo. Sláva vynikající chutě jde ruku v ruce s bezprostředností a milým přístupem samotného tvůrce, který pro vtipnou poznámku nemusí chodit daleko a dokáže nejen poutavě mluvit o své vášni v ruční práci či cestování (k sýrům možná brzy přibyde jedna nečekaná novinka), ale dovede si udělat srandu také sám ze sebe. Stačí se mihnout kolem a už si odnášíte úsměv. A co si ze stánku pana Zemana, který on sám láskyplně nazývá "kadibudka", můžete ještě odnést? Samozřejmě, že tradiční jizerský uzený sýr . Pan Zeman je vyrábí ze 30% a 45% sýru . Do nastrouhaného sýra někdy přidává některé z čistě přírodních přísad - tu moravské uzené , tu ořechy , jindy chilli papričky a na jarní sezonu si, zejména pro labužníky , připravil také medvědí česnek . Kdo stojí o sýr bez přísad, i tomu bude přání čistě přírodního sýru splněno. S uzením se to má tak - promíchaná směs se pod tlakem zkušené ruky pana Zemana nacpe do připravených váčků, které pocházejí ze silonových punčoch společnosti ELITE Varnsdorf. Připravené polotovary se poté několik hodin těší uzení v domácí udírně . Jak příznačně - v Jizerské ulici města Liberec.