Miluji vlnu, miluji přírodu! To mě dovedlo ke zpracování vlny, ať už ovčí nebo kozí (mohér), od samého začátku po konečný výrobek. Začátek není jen ostříhání rouna, ale je to v prvé řadě chov zvířat. Takže mám angorského kozlíka (zdroj mohéru) a beránka, zbytek potřebné vlny mi dodávají lokální chovatelé . Svá zvířata si sama ručními nůžkami ostříhám, ostříhané rouno poté přeberu a vyperu. Následuje česání různými způsoby podle druhu vlny, přírodní barvení rostlinami, předení příze na kolovrátku a zhotovení konečného výrobku. Mé výrobky jsou buď tkané nebo pletené. Tkám na ručním stavu. Udělala jsem si rekvalifikaci na tkadlenu, což mi dalo dobrý základ a dál následovalo absolvování individuálních kurzů u povolaných osob a nikdy nekončící samostudium, protože tkaní je objevování dalších a dalších možností. Když nemohu tkát, tak pletu. Vlastně se životem proplétám od svých šesti let, kdy mou babičku přestalo bavit plést jen na mé panenky a řekla: "Vem si jehlice a zkus to. Když nebudeš vědět, poradím ti." A ono to šlo! Mé panenky byly nejlépe oblékané široko, daleko. A nyní proč vlna a přírodní materiály? Tkám totiž i z bavlny a lnu. Vlna je jednoznačně nejlepší přírodní materiál, který člověka provází a chrání po tisíciletí. I když historicky velmi ceněná, nyní, bohužel, snad z neznalosti (nějak se mi jako důvod nechce rozebírat nenasytnou touhu po co největším zisku z jakékoliv činnosti, to bych s psaním asi nikdy neskončila), nedoceněná, postavená skoro na okraj zájmu (i když vidím to malé světlo na konci tunelu...). Vždyť je její získávání za tradičních postupů tím nejšetrnějším způsobem vůči přírodě a o to mi jde především. Ručně zpracovaná vlna hřeje mnohem více a i její ostatní vlastnosti jsou nesrovnatelně lepší než komerčně zpracovaná, protože neprochází chemickými procesy při čištění, praní a barvení a má mezi vlákny vzduchové izolační mezery, které zvyšují její hřejivost, to u komerční chybí, je tzv. ubitá. A umělá vlákna, jako např velmi používaný akryl, nehřejí vůbec, ty musíte vrstvit, a to hodně. Vlna má velkou schopnost absorbovat vodu a nepouštět ji dál, třeba na lidskou kůži. Takže neplést si to, není voděodpudivá, ale vodu vstřebává, nepustí a tím chrání. Vždyť i Vikingové si nechávali zhotovovat z vlny severských ovcí plátno na plachty svých lodí. A to vlněné plátno bylo vyvažováno zlatem, protože jeho výroba trvala i několik let. Ale stálo to za to, bylo mnohem lepší než bavlněné! Ve zkratce, vlna v zimě hřeje a v létě chladí. Má léčebné účinky a je vhodná i pro alergiky a astmatiky. Jdeme dál, vlna má samočistící schopnost. Jestliže výrobek viditelně nezašpiníte, stačí ho dát vyvětrat a není třeba ho prát, klidně rok, dva. Zápach, byl-li nějaký, zmizí. A skvrna se dá vyprat jen lokálně, ne celý výrobek. A to nejdůležitejší, výrobky z vlny se v historii dědily po generace, dokud nebyly zcela zničeny. V naší době to znamená, že poničený, neopravitelný výrobek, je možné prostě zkompostovat. Vlna je totiž cenné hnojivo. A jako bonus má vlna terapeutické účinky a nádherně voní!! Když to shrnu, vytvářím pomalou, nadčasovou a udržitelnou módu inspirovanou tradicemi, ať už na sebe nebo jako bytový textil . V mém e-shopu www.tradicnivenkov.cz , na Fleru nebo dotazem na FB stránkách https://www.facebook.com/tradicnivenkov můžete pořídit pro sebe nebo pro své milované šátky, plédy, šály, nákrčníky, čepice, rukavice, občas ponožky, svetry a kabátky, tašky, koberce, ručníky, utěrky, prostírání atd... Jsou zde výrobky jak z ručně zpracované vlny, tak z materiálů přírodních, komerčně zpracovaných, které si pečlivě vybírám od malých výrobců. Můžete mě navštívit osobně v mé dílně na Polevsku (po předchozí domluvě) nebo virtuálně. Váš nákup mých výrobků podpoří rozvoj pomalé, udržitelné módy, tvořené v souladu s přírodou. Napsala jsem toho až dost a teď už jdu do mých soukromých lázní ponořit si ruce do vlny. S láskou k vlně, přírodě a řemeslu, Zuzana - Tradiční venkov
Nabízím výrobky plstěné jehlou i mokrou cestou (potraviny do dětské kuchyňky, zvířátka, figurky, šperky, dekorační předměty, pouzdra, …), na kolovrátku předenou vlnu a výrobky z ní (převážně pletené rukavice). Vlnu doma peru, češu a barvím přírodními barvivy (cibule, ořech, aronie, …), případně potravinářskou barvou. S vlnou jsem se potkala zcela náhodou, během mateřské s třetím dítkem. Láska na první pohled. Pořídila jsem si starý kolovrátek a pátrala, kdo má ovce. Propadla jsem alchymii přírodního barvení , vzala do ruky jehlice a pustila se do hromady klubíček. Zároveň jsem začala plstit jehlou, hlavně pro své děti. Potraviny do kuchyňky, zvířátka, ptáčkové z krmítka, které děti chtěly pomazlit. Fascinovalo mě, že lze vymodelovat prakticky cokoliv. Třeba i trabanta či ponorný mixér. Díky podpoře pro regionální výrobce jsem začala jezdit na trhy , u stánku předváděla předení , případně přichystala dílničku pro děti . V současné době hlavně plstím , často přímo na přání zákazníka . Nejčastěji jde o ptáčky a domácí mazlíčky, ti v mé výrobě vedou. Dostali se už i do škol, školek, ekocenter, k malým i velkým ornitologům a chovatelům. A to mě moc těší. Také u mě najdete vánoční a velikonoční dekorace a výrobky z upředené vlny . Po domluvě mohu přijet předvést zpracování vlny či připravit dílničku pro děti. Mé výrobky si můžete prohlédnout a zakoupit na webových stránkách, kde najdete i e-shop.
Krejčovský ateliér, kde se plní vaše sny. Zabývám se zakázkovou krejčovinou, šiji kostýmy, historické oděvy, i extravagantní oblečení na běžné nošení. Kromě středověku mně oslovuje nejen móda z časů secese, ale i ze 30. až 50. let 20. století. Příležitostně si odběhnu k oděvům jiných historických období a ráda se historií inspiruji i při tvorbě civilní módy. Na své si u mne přijde ten, kdo rád vyčnívá z davu. Od 12 let jsem experimentovala u šicího stroje, oblékala panenky a později i sebe. Vystudovala jsem obor zlatnictví. I když mě práce s kovem bavila, táhlo mě to k odívání. Absolvovala jsem Textilní technologii a oděvní návrhářství na vysoké škole, ale stále chybělo to hlavní. Naučit se řemeslo. A tak jsem nastoupila na učiliště a vyučila se jako dámská krejčová. Tradiční krejčovské řemeslo doplňuji studiem starých technologií. Snažím se používat co nejvěrnější textilní materiály i technologické postupy, odpovídající danému historickému období, společenské vrstvě a účelu oděvu. Od návrhu až po splněný sen tvořím historické kostýmy pro lidi zabývající se „živou historií“, kostýmy pro šermíře a řemeslníky na městské slavnosti, do muzejních expozic i na kostýmové prohlídky hradů. Šiju i nepřehlédnutelné skvěle padnoucí oblečení na běžné nošení, pro všechny, kdo jsou rádi vidět. Pokud sníte o perfektním oděvu, napište mi e-mail nebo zprávu: atelier@nakridlechsnu.cz .
Naše shetlandské ovečky se pasou za chalupou na lukách Frýdlanstkého výběžku. Jejich vlnu i vlnu jiných oveček z okolí zpracováváme výhradně ručně, starými a tradičními postupy . Od místních chovatelů ovcí získávám surovou vlnu, kterou ručně třídím, máčím a peru v dešťové vodě a po dalším čištění suším na sluníčku. Suchou vlnu rozvolňuji a češu na ruční bubnové česačce. Takto upravenou vlnu spřádám na kolovrátku a z příze tkám koberce na tradičním tkalcovském stavu. Část vlny barvím přírodními rostlinnými barvami .
Pletu z přírodních materiálů – ovčí vlny a merina, některé výrobky také z akrylové vlny. Pletení mě baví odmala a postupně jsem se naučila různé techniky a postupy. Většinu mých produktů tvoří ponožky, podkolenky, návleky, šály, dětské čepičky a bačkůrky nebo pletené hračky.
V malebné krkonošské obci Poniklá vyrábím med, který je přírodním lékem a skvělým sladidlem. Včelí úly jsou umístěny v čisté přírodě krkonošských luk a v blízkosti lesů. Vytáčení medu probíhá 2x do roka. Med je směs cukrů, vitamínů, bílkovin, dextrinů a jiných ve velmi malých množstvích zastoupených látek. Kromě práce na výrobě medu se věnuji procesu zpracování vlny a práci na kolovratech. Zabývám se kompletním zpracováním vlny od ovce k přízi, včetně barvení.
Martina Baňasová háčkuje rozličné klobouky a čepice pro malé i velké. Nakoupit je můžete na řemeslných jarmarcích v Českém ráji. Pletením a háčkováním se již neživím, ale nedokážu se této velmi uklidňující činnosti vzdát. Tvořím nejen klobouky a čepice, ale také sezónní zboží, třeba velikonoční vajíčka. Ráda pro Vás upletu a uháčkuju čepici či klobouk přesně dle Vašeho vkusu, vybrat si ale můžete i z již hotových kusů, které čekají na své nové hrdé majitele. Kontaktovat mě můžete telefonicky a také prostřednictvím e-mailu: martinabanasova24@gmail.com
Iva Válková svým zájmem vždy směřovala k rukodělné činnosti – ve svých devatenácti letech se začala zabývat keramikou a o čtyři roky později se setkala s vlnou – vyrobila vlněnou matraci. Nejdříve z nutnosti pro potřebu svou a svých blízkých, později se matrace staly jejím stálým produktem. Způsoby zpracování materiálu a tudíž i výrobky byly u Ivy Válkové určeny životní situací. Absence dílny a nutnost uživit rodinu vedly k velmi „původnímu“ zpracování vlny. Vlnu posbíranou od malochovatelů ovcí – svých známých a přátel – doma vyprala a použila na vlněné matrace nebo polštáře či ji dále vyčesala a upředla a následně použila k pletení svetrů či jiných pletených výrobků. Vše se naučila sama pozorováním jiných řemeslníků a následnou praxí. Celý proces práce spočívá v užití tradičních technik a postupů, což je dáno hlavně množstvím zpracované vlny. Ve větším množství by Iva Válková potřebovala již mechanizaci a tím by se od původního způsobu oddálila, což nechce. Také ji fascinuje udržitelnost tohoto způsobu – člověk je schopný se obléknout úplně sám bez elektrické energie a téměř jakéhokoli vybavení. Materiálem se navíc neplýtvá, jak je tomu u mnohých jiných výrobních procesů. Produkty z vlny mají dlouhou životnost a při dobré péči vydrží majitelům i celý život. Iva Válková se snaží zachovávat v povědomí lidí skutečnost, že právě tento způsob výroby je původní a že teprve z něj vychází možné další postupy. Tento způsob uvažování a princip práce předává dětem též jako pedagožka na Waldorfské škole v Semilech.