A je tu konec roku, ostatně jako každý rok. Ze všech stran na nás útočí posty o předsevzetích a lepším životě, který nás čeká když…a jak to udělat, aby nám ten lepší život vydržel déle než do Tří králů. Nevyvolává to ve vás spíš potřebu se na to všechno lidově řečeno “vykašlat”? Na druhou stranu, co je nám bližší – být pouhým konzumentem svého života, nebo jeho tvůrcem? Dalo by se na to jít tak, aby nás to bavilo? My si myslíme, že dalo.
Co vám je bližší – když něco “můžete” nebo když “musíte”? Baví vás více aktivity, pro které se sami rozhodnete, protože vám z nějakého důvodu dávají smysl a nikdo vám je nenutí? Dobrovolné činnosti, které vám navíc po čase začnou přinášet nějakou pozitivní výhodu, změnu, efekt, jsou přesně ty, které mají šanci stát se udržitelným novoročním předsevzetím.
A tak pro vás máme novoroční výzvu: staňte se DOBROVOLNÍKEM VE SVÉM VLASTNÍM ŽIVOTĚ.
Podle oficiálních statistik se u nás dobrovolnictví ve smyslu veřejně prospěšné činnosti konané bez nároku na finanční odměnu věnuje každý pátý dospělý. A to není málo. Navíc statistiky vychází především z dat organizací, které dobrovolníky sdružují. Další podobný počet lidí se věnuje neformální pomoci v rodině a sousedství, nakupuje seniorům, pomůže shrabat listí, odveze souseda k lékaři. Dělají to z pocitu sounáležiotosti, pro dobrou věc, pro dobré vztahy. Nedostanou za to zaplaceno, ale benefity jsou velké i tak.
Tak proč z podobných důvodů nebýt dobrovolníkem sám sobě? Copak sami se sebou nechceme mít dobrý vztah, udržovat si zdraví, zlepšovat náladu a to všechno bez nároku na finanční odměnu zato s velkými benefity jako pocit štěstí a naplnění?
Až ráno vstanete a poprvé se v novém roce podíváte do zrcadla, usmějte se na sebe a přivítejte svého nového dobrovolného průvodce životem.
Udržitelnost roste z laskavosti k sobě
Špatná a neudržitelná předsevzetí často vycházejí z pocitu, že něco děláme špatně, že nejsme dost dobří. Když se někdo stane dobrovolníkem, vybírá si aktivitu. která mu dává smysl a baví ho. Co je to ve vašem životě? Co už tak trochu děláte a jenom s pomocí svého nového dobrovolníka byste mohli dělat trochu lépe, častěji, s větší radostí a lehkostí?
V jiných případech pomáhají dobrovolníci lidem, když na něco nestačí. S úklidem po katastrofě, s nákupem seniorům. Pocit sounáležitosti dělá radost i z aktivit, které jinak zase za tak zábavné nepovažujeme. Protože právě teď to bylo potřeba a bylo to tak správně. A někomu to udělalo radost a pomohlo to.
Podobně můžeme přistupovat sami k sobě. Co je potřeba a moc nás to nebaví? Když bychom byli dobrovolníkem, jak to uděláme zábavněji? Navíc s představou výsledku, který obdarovanému (nám) udělá nakonec radost. Nešlo by to hned trochu lépe?
Udržitelnější rok 2026
Udržitelnost není o tom dělat všechno správně, ale dělat něco lépe než včera. Místo seznamu deseti předsevzetí si vyberte jedno hlavní téma roku. Například:
- méně plýtvání v kuchyni,
- lokální nakupování,
- věci, které doma opravdu používáme a máme rádi,
- více pohybu v denním režimu.
Jedno téma = menší tlak = větší šance, že u něj zůstanete i v březnu.
Slova dělají hodně. Rozdíl mezi: „musím přestat kupovat…“ a „zkusím najít lepší variantu…“ je obrovský. Udržitelnost roste z laskavosti k sobě, ne z přísnosti.
Ne, nepotřebujete domácí kompostér na balkoně ani tři hodiny týdně na plánování. Tady jsou reálné drobnosti, které se sčítají.
Kuchyně: tam, kde se toho děje nejvíc
- Vařte z toho, co už doma je (než půjdete nakupovat).
- Nebojte se mrazáku – je to skvělý pomocník proti plýtvání.
- Vyhlédněte si lokální producenty masa a zeleniny.
- Zkuste jeden „bezmasý den“ týdně, bez ambicí měnit celý jídelníček. Vyražte v létě na farmářský trh.
Nakupování: méně věcí, víc radosti
- Než něco koupíte, dej si čas. Často zjistíte, že to vlastně nepotřebujete.
- Vybírejte věci, které něco vydrží – kvalita je často udržitelnější než nízká cena.
- Podporujte malé značky a lokální tvůrce, když to dává smysl.
Domov: klid místo dokonalosti
- Nemusíte mít ekologickou verzi všeho. Stačí používat to, co už máte.
- Rozbilo se? Opravte, slepte, dejte tomu druhou šanci.
- Věci s příběhem (ať už vlastní výroby, nebo od někoho konkrétního) si často vážíme víc.
Udržitelnost jako proces, ne projekt
Možná přijde měsíc, kdy to nepůjde. Děti budou nemocné, práce moc, energie málo. A to je v pořádku.
Udržitelný život není rovná čára. Je to cesta s pauzami, návraty a změnami směru.
A právě proto má smysl nastavit si předsevzetí tak, aby:
- vás podporovala, ne stresovala,
- zapadala do vašeho života,
- a dělala radost – vám i lidem kolem.
Praktický tip na závěr
Zkuste si místo velkého seznamu napsat jednu větu:
„Letos chci žít o trochu radostněji, jako když dobrovolník pomáhá druhým, můžu být já dobrovolníkem ve svém vlastním životě.“
A pak už jen pozorujte, co se začne dít. Protože i malé změny, dělané dlouhodobě, mají větší sílu než velká předsevzetí, která vydrží jen do ledna. A když vám k tomu dopomůže i naše databáze lokálních značek, uděláte radost dvounásobnou. Protože regionální výrobci pro vás tvoří hlavou, srdcem a rukama.
